Absurdní.

16. prosince 2013 v 21:07 | S. |  Napsal život.
Jdeš naproti mě. Usmíváš se. Zdravíš mě. Z tvých úst slyším svoje jméno. Usmívám se. Zdravím tě. A pak kolem sebe projdeme. Jako cizí lidé. Držím koutky úst nahoře a přitom mě to zevnitř trhá na maličké kousíčky.
Žádné objetí,žádný polibek,žádné vtipkování,provokování,smích a ani dlouhé povídání o ničem a všem. Mělo to být jinak!Mělo to být všechno jinak. Měli jsme tam vedle sebe stát jako dokonalý pár a smát se lidem - tak jak to umíme jen my. Měli jsme být oba šťastní a na místo toho máme oba zlomený srdce. Vím,že tvoje je zlomený stejně jako to moje. Viděla jsem to v tvých očích.

Rozhodil jsi mě. A vím,že jsi nechtěl. Ale pak jsem provedla opravdu něco hloupého. Co se se mnou děje? Sama moc dobře vím,že alkohol nic neřeší. A myslela jsem,že prostě vezme tu bolest pryč.

Další den a zpráva od tebe.Začalo mi bušit srdce.
Vážně si myslíš,že bych ti chtěla ublížit tím,že jsem se bavila s jinýma klukama?Vážně?!To sakra nevidíš,že jedinej kluk na celým tom posraným plese vedle koho jsem chtěla být jsi BYL TY?!

A o další den později. Ses mi svěřoval a snažil ses mi vysvětlit,co cítíš. Že to takhle všechno chceš (ani nevíš jak mě tohle zabolelo) ,ale nedovedeš si vysvětlit,proč tě tak bolelo mě vidět vedle někoho jinýho. Hrozně mě bolí,že se trápíš.A všechno,co se ti děje bych si klidně převzala na sebe. Slíbila jsem ti,že tu pro tebe už navždycky budu a ty jsi mi slíbil to samé a řekl,že pro tebe pořád hodně znamenám.

Mohli jsme na sebe křičet.Mohli jsme si křivdit.Být na sebe hrubý.Udělat si něco zlého,ale my se k sobě chováme tak hezky. Tak zatraceně hezky ..,že to tu bolest jen prohlubuje.

A někdy si prostě představuju,že tohle všechno je jen sen a já se probudím a všechno bude zase jako dřív.

Měla jsem živý sen o nás dvouch.Pak jsem se probudila a natáhla se po tobě. Bylo to tak živé,že jsem úplně zapomněla na celou realitu a ,že neležíš vedle mě. Bylo to jako probudit se z krásného snu do noční můry. A tak jsem tam ležela jenom já a moje slzy.

Třeba ti jednou dojde,že to takhle vůbec nemělo být. Není možné,že necítíš to,co já. Jednou to budeš cítit.

Strašně mi chybíš a bojím se,že tohle jen tak nepřebolí.

Vaše S.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama