Really?

26. prosince 2013 v 19:41 | S.
Je to opravdu nutné? Musí to tak bolet? Musím si tím projít? Co jsem udělala špatně?
Z čeho se mám poučit? Ztratila jsem lásku svýho života - a opravdu to nejsou žádný kecy,co vedou všichni po rozchodu. Všichni ví,že byl moje spříznená duše a ví to moc dobře i on. Vím,že si to nejspíš myslí všichni,co si tímhle projdou,ale já vážně vím,že my jsme měli patřit k sobě. Měli!
Jsi v pohodě a snažíš se zamilovat do nové slečny. Dobrej pokus kámo , taky jsem to zkoušela. I přestože ti to z celýho srdce nejvíc přeju to vědomí mě ničí.

Jak mám jen zaplnit to prázdno po tobě? Jak mám dál žít? Dělat,že je to v pořádku? Není. Zase si představuju,že všechno tohle je jen sen a já se probudím a ty budeš stát v mých dveřích s úsměvem a s nezaměnitelnou jiskrou v očích.

Jak se tě jen mám tak jednoduše vzdát? Jak jsi to dokázal?!

"Bude dobře.." jo jasně,ale kdy?

Je to tak ubíjející tvářit se,že jsem silná. Strašně ubíjející. Strašně mi chybíš! Jak je možný,že já tobě ne? To jsem si všechny ty city prostě vymyslela?

A pak mi napíšeš. Vždycky,když mi napíšeš to má nějakou silnou odezvu. Vrátili jsme se do starejch dní a psali si nekonečný slohovky o všem a o ničem. Vtipkovali,provokovali a nevím,co si mysleli. Jestli to děláš z lítosti je to ještě horší.

Napsal jsi,že si myslíš..,že když nenajdeme každej někoho kdo nás udělá šťastnějším tak se k sobě vrátíme..třeba za dva roky.

Haha ,velmi povzbuzující.Díky.

Ty si myslíš,že dokážu tak dlouho čekat a trpět a nakonec se dozvědět,že stejně nejde?

Jo přesně tak to bude. Protože bych pro tebe trpěla klidně celej život. Vím,že to není správné,ale vždycky tady na tebe budu čekat. Vždycky tu pro tebe budu. Nikdy tě neopustím.

Vážně bych si přála vypnout všechny ty pocity. Ta bolest je nesnesitelná a pořád častěji se nečekaně objevuje a sráží mě na kolena.

Sám víš,že je to veliká chyba. Sám píšeš mým přátelům,že mě budeš vždycky milovat. Co to kurva znamená?!
Nerozumím ti a vlastně rozumím. Je to všechno tak.. neuvěřitelné.

A pak se taky musím zmínit o člověku,co mě vždycky vytáhne z toho nejhoršího. Je to člověk,kterýho znám už od první třídy. Nikdy jsme k sobě neměli nějak zvlášť blízko. Čím jsme byli starší tím víc jsem si ho oblibovala.
Je to člověk s tím největším srdcem. A nikdy mu nesplatím to ,co pro mě dělá. To,že se mnou trpí,to že mě rozesmívá a snaží se ať jsem zase celá je dechberoucí. Přes veškerou bolest,kterou si procházím jsem na oplátku získala jeho.

Prosím..Prostě prosím .. ať to přebolí!

Vaše S.
 

Absurdní.

16. prosince 2013 v 21:07 | S. |  Napsal život.
Jdeš naproti mě. Usmíváš se. Zdravíš mě. Z tvých úst slyším svoje jméno. Usmívám se. Zdravím tě. A pak kolem sebe projdeme. Jako cizí lidé. Držím koutky úst nahoře a přitom mě to zevnitř trhá na maličké kousíčky.
Žádné objetí,žádný polibek,žádné vtipkování,provokování,smích a ani dlouhé povídání o ničem a všem. Mělo to být jinak!Mělo to být všechno jinak. Měli jsme tam vedle sebe stát jako dokonalý pár a smát se lidem - tak jak to umíme jen my. Měli jsme být oba šťastní a na místo toho máme oba zlomený srdce. Vím,že tvoje je zlomený stejně jako to moje. Viděla jsem to v tvých očích.

Rozhodil jsi mě. A vím,že jsi nechtěl. Ale pak jsem provedla opravdu něco hloupého. Co se se mnou děje? Sama moc dobře vím,že alkohol nic neřeší. A myslela jsem,že prostě vezme tu bolest pryč.

Další den a zpráva od tebe.Začalo mi bušit srdce.
Vážně si myslíš,že bych ti chtěla ublížit tím,že jsem se bavila s jinýma klukama?Vážně?!To sakra nevidíš,že jedinej kluk na celým tom posraným plese vedle koho jsem chtěla být jsi BYL TY?!

A o další den později. Ses mi svěřoval a snažil ses mi vysvětlit,co cítíš. Že to takhle všechno chceš (ani nevíš jak mě tohle zabolelo) ,ale nedovedeš si vysvětlit,proč tě tak bolelo mě vidět vedle někoho jinýho. Hrozně mě bolí,že se trápíš.A všechno,co se ti děje bych si klidně převzala na sebe. Slíbila jsem ti,že tu pro tebe už navždycky budu a ty jsi mi slíbil to samé a řekl,že pro tebe pořád hodně znamenám.

Mohli jsme na sebe křičet.Mohli jsme si křivdit.Být na sebe hrubý.Udělat si něco zlého,ale my se k sobě chováme tak hezky. Tak zatraceně hezky ..,že to tu bolest jen prohlubuje.

A někdy si prostě představuju,že tohle všechno je jen sen a já se probudím a všechno bude zase jako dřív.

Měla jsem živý sen o nás dvouch.Pak jsem se probudila a natáhla se po tobě. Bylo to tak živé,že jsem úplně zapomněla na celou realitu a ,že neležíš vedle mě. Bylo to jako probudit se z krásného snu do noční můry. A tak jsem tam ležela jenom já a moje slzy.

Třeba ti jednou dojde,že to takhle vůbec nemělo být. Není možné,že necítíš to,co já. Jednou to budeš cítit.

Strašně mi chybíš a bojím se,že tohle jen tak nepřebolí.

Vaše S.

Feel.

1. prosince 2013 v 0:52 | S. |  Napsal život.
Čistě náhodou mi přišel email s upozorněním na tento blog. Musela jsem se pro sebe usmát. Je to asi nepatrné znamení. Možná zase spadnu do těch dní,kdy budu potřebovat vypisovat tisíc svých pocitů. Pocitů zlomenýho srdce.

Jo.
A tak jsou najednou tři roky po jeho boku úplně pryč.Jako lusknutím prstů. Prostě jen tak. LUSK.

Bylo to až moc velké štěstí,které jsem si prostě nezasloužila?Až moc velká dávka na jednoho člověka? Nikdy bych nevěřila,že se to stane. Jo jasně - byly chvíle ,kdy mi to prolítlo hlavou ,ale teď? Vážně se to děje. Jsem uvězněná v čase. Je to UŽ měsíc nebo TEPRVE měsíc?

Jsem rozbitá. Roztříštěná na milion malých kousků. Je pryč. Proč se svým odchodem nemohl vzít pryč i tu bolest. Je nesnesitelná a někdy mám pocit,že se stává součástí mě.

Co je nejhorší? Sledovat jak je v pořádku? Vnímat to jak mě ani nepozdraví? Ten fakt,že ho vlastně chápu? Jo chápu a to mě hrozně bolí. Chtěla bych cítit vztek za to,co udělal. Za lži. Za lživý pohledy do očí. Za falešný úsměvy. Ale vše,co cítím je jen pochopení a láska a ta hrozná bolest.

Je mi hrozně líto,že to tak necítím taky. Jako on. Proč mě to taky prostě nepřestalo bavit?

Přemítám si v hlavě každej den,co jsem byla protivná..

Stereotyp.Vážně? Jasně kámo , můžeš to všem klidně tvrdit ,ale sám moc dobře víš,že je to lež. A jestli tomu tak pevně věříš tak lžeš i sám sobě. Oba víme,že v tom bylo něco jinýho.

A,co je ještě horší ? Kolik lidí v nás věřilo. Kolik lidí věřilo v to,že my dokážme světu ,že existuje navždycky. Že to dotáhneme strašně daleko. O jakém páru tohle můžete říct. Byly jsme výjímeční.

Nikdy jsem pro něj nechtěla být povinnost.

Kolik lidí za mnou přišlo se slzami v očích,kolik lidí to zasáhlo. Zničil jsi lásku. Mohl jsi zničit mrtvou lásku,ale ty jsi zničil ještě tu živou. Místo,aby jsi BOJOVAL! Místo,aby jsi bojoval tak jsi mi řekl,že musíš být pro jednou sobec.
Sobec. Ty vůbec netušíš čeho jsem se vzdala kvůli tomuhle vztahu. Dala jsem do toho úplně celý svý srdce.

Nejdřív jsi ho vyléčil a dostal mě z něčeho z čeho jsem myslela,že se nedostanu. Prostě jsi mě vytáhl z těch hrůz a pak zase potopil. Ale já ti nic nezazlívám.

Je dobré vědět jak mi tvrdíš ,že mě hrozně miluješ a jak tě to mrzí a jak ti na mě záleží. Jsou to kecy. Zbabělý kecy. Kdyby to byla pravda tak mě nikdy neopustíš..nenecháš mě tady bolavou,zničenou a ublíženou. Teď se musím zase přesmívat. Přesmívat ..před Tebou.

Ale já budu bojovat..až do konce!

S.
 


Ještě nějaké překvápko?

11. února 2013 v 11:06 | S. |  Napsal život.
To se mnou někdo nahoře hraje hru jménem ,,Ironie" ?

Dozvím se po 87678998767897 letech konečně nějakou dobrou zprávu? Dobře,nejdřív to bylo vyprávění z té chaty. Ehm proč mě nepřekvapovalo,co všechno se tam odehrávalo? Jak mám být klidná,když má takový kamarády?:)))Chci říct no jasně má přece svoji hlavu,ale každý se dá úplně jednoduše zmanipulovat.

Egypt? Páni! Strašně mu to přeju a jsem hrozně ráda,že se někam podívá a bude si užívat!:)Ale na druhou stranu, jo mrzí mě to. Mrzí mě,že zase budeme bez sebe. Úplně se slyším jak mu nedávno říkám ,,Aspoň ty jarní prázdniny by nám mohly vyjít a budeme pořád spolu,viď?" teď se mi chce akorát ironicky smát.

Čím víc na to negativní myslím,tím víc si toho k sobě přitahuju. Vím o tom,ale nějak jsem v situaci,kdy mi s tím nejde absolutně nic dělat.

Úplně miluju ty kecy ,,Však vy si to vynahradíte." Jo možná by jsme si to vynahradili,kdybych tuhle větu neslýchala už od letních prázdnin.

Nešla jsem do školy,ráno jsem měla hrozný křeče v břiše. Mamka si myslí,že je to ze stresu a já nevím.

Psal mi,že aspoň léto snad strávíme spolu. Je ode mě sobecký radši v nic už ani nedoufat? Už si bojím tyhle věci říkat,protože to pokaždé dopadá nějakým zklamáním.

Just please ......

Prostě se rozběhnout a běžet daleko až do bezvědomí, pak se probudit úplně otupělá,zapomenutá,zmatená a bez vzpomínek či myšlenek.

Vaše,
S.

Bizarre°

10. února 2013 v 18:40 | S. |  Napsal život.
Upřímně netuším,co je to za divný období. Plný zmatku,slz,bolesti v hrudníku a tak dále. Samozřejmě. Vždycky,když se děje něco podezřele divného obrátím se k blogu.

Potřebuju akutně prázdniny! Akutně! A nejlépe ty letní,ale snad brzičko dočkám i těch jarních.

Všechno mi to propadá mezi prsty. Všechno. Jsem paranoidní a presne takova jaka jsem se bala,že bych mohla byt. Vždycky mi bylo jedno kam,jde s kym,jde ,co tam dela..tak proc ted nad tim premyslim a trapi me to?!! Proc jsem znepokojena , zmatena, bolava a .. vsechno! Zda se mi,ze tyhle ,,akcicky" , jsou cim dal castejsi. Kde je muj starej provokater?:(
,,Vyblbnu se na te chate a pak uz nikam nepojedu.." houbeles. Melo by mi to byt vsechno jaksi jedno a .. jsem nazlobena.Snad tohle obdobi bude,co nejdriv pryc.

Objevil se lamacek srdci. Necekane. On se vzdycky objevi v nejvic vhodnou dobu. Po sto letech jsem se s nim videla. Nevim,co jsem si myslela. Je porad stejnej. Ne-li horsi. Mohl by uz prosim navzdy z meho zivota proste zmizet?

Leto,kde jsi?!!!!

Vase,
S.

~Noël

25. prosince 2012 v 19:59 | S.
Upřímně čím jsem starší,tak rok od roku mi ty Vánoce přijdou divnější a divnější. A z celýho srdce přeju těm všem malým dětem,co věří na Ježíška a na to kouzelný kouzlo Vánoc,aby prožívali takové nádherné Vánoce jaké jsem prožívala já :) A zároveň,aby nebyli takoví snílkové jako já a probuzení do reality pro ně nebylo tak drastické :D

No,co říct Štědrý večer se neobešel bez každoroční ,,pohody" naší rodiny a já jenom seděla otupěná bolestí hlavy a bez hlasu:D

Dostala jsem pěkný dárky,nečekala jsem žádné veledíla sama jsem řekla,že letos nemám žádné speciální přání. Ale oni mě stejně překvapili,že mě moc neznají:DNejsem malá a tak úplně se mi netrefili do vkusu,ale co to mektám:)Snažili se mi udělat radost a za to jim patří veliká poklona a srdce na dlani. A ať už se mi líbí,nebo ne jde o ty jiskřičky v očích,když na Tebe koukají jak rozbaluješ jejich dárek :)

Tak abych to shrnula >> Knížka ,,My single holky" , vskutku originální mami!:D, taška alá přesně styl teta, klapky na uši, svetrokabátek,kterýho jsem se zbavila a vrátil se mi znovu:D,bezva zrcátko (od bráchy,protože mi pořád kradl to moje!:D) a obal na mobil taky od ctěnného bratříčka:) Obálka s penízky od prababičky:)Upřímně pěkný a milý věci:)

Večeři jsem si užila,i s bolestí krku:DKurde vždyť na ni vždycky čekám celý rok,že si pochutnám!

Babička byla nečekaně pozitivně naladěná.

Jsem unavená,celou noc jsem nespala.Místo toho jsem hrála hry na mobilu asi do šesti a pak poslouchala do osmi písničky a tak na hodinku usla. Ale víte,co je nejhorší?Že jsem příšerně unavená,ale když si lehnu prostě neusnu:DUž jsem i provokatérovi říkala,že asi dopadnu jako John z filmu ,,Klub rváčů" a ,že až vyhodím naše město do povětří mohl za to Brad Pitt v mé hlavě :D

Chybí mi.Celkem na mě prdí,poslední dobou:DJá si počkám,on si na to přijde:P

Zatím je to volno divnácký,ale všechno bez něj je dost divnácký,takže co k tomu více říct?:D

Pa.

Vaše S.

Cooo??

23. prosince 2012 v 15:50 | S. |  Napsal život.
Upřímně přátelé!Já úplně zapomněla na přítomnost tohoto blogu.Ale taková jsem já.Celičká já.Já u ničeho dlouho nevydržím,dám si půlroční pauzu a pak se třeba vrátím:DMyslím tím materiální věci,nepřebírejte si to nějak zle.

Co se událo za tu dlouhou dobu,co jsem tu nebyla? Je to opravdu doba!Takže spooustu věcí,opravdu spoustu.Snad si ani na všechno nevzpomenu.

Už je ze mě třeťačka! A musím říct,že jsem nadmíru spokojená i se známkami.To je něco:D

S provokatérém jsme si prošli už maličkou krizí,ale krize zažehnána a už je snad vše jak má být!<3
Jsem pořád pořádně zamilovaná a šíleně jsem si s ním užila trochu pátku a trochu soboty:)Kdy jsme koukali na filmy (Sinister a Prcičky). U toho hororu jsem málem umřela,ale provokatér na tom nebyl o nic líp:DMálem mi rozlámal prsty. V noci jsme si hrozně dlouho a krásně povídali:)))

Dneska jsem uklízela jak nikdy. Vánoční úklid na poslední chvíli. Ale musím říct tak jak mám dnes uklizený pokoj tak jsem ho jakživ ještě neměla:D

Prázdniny si užívám plnými doušky,je to kouzelný:)

Kdyby jste viděli tu komedii,když jsem věšela světýlka kolem zrcadla,asi by jste se chytali za hlavu:D

Pa.

Vaše S.

Dělá kravinky.

27. března 2012 v 21:41 | S. |  Napsal život.
V sobotu. Normálně mě opil. Domináč jeden! Normálně jen tak :D Když jsem seděla všechno se zdálo v pořádku,ale jakmile jsem vstala,to bylo aspoň dobrodrůžo jak se všechno naklánělo na jednu stranu :D A tak užila jsem si to :) Bylo to suprácký (: Akorát by mě nikdy nenapadlo,že půjdu víckrát na takový místo,který jsem kolikrát odsoudila :/:)
Ale tak to je. Časy i lidi se mění. A i já. A uvědomuju si to. Ale mě to takhle vyhovuje. A líbí se mi to.

A zase se neuvidíme. Zase,když jsem nejvíc očekávala,že uvidíme a byla natěšená jak nikdy,že si konečně vynahradím ten dnešní den,kterej byl otřesnej až na pár výjímek :) A nevynahradím. Budu možná tak, ani vlastně nevím,co teď budu dělat.

Naše tajemství , tajemstvový :P

Už potřebuju prázdniny. Nějak se jich musím dožít :D

Samé dobré zprávy dnes. Znáte to?

Chci léto,sluníčko,zmrzlinku a prázdniny♥

Perfektní den pro perfektní den!:)

18. března 2012 v 22:16 | S. |  Napsal život.
Dnešek byl vážně perfektní!Protože,co? Přijel kdo? Přece můj Domináček. Bylo to nejlepší den zatím vůbec:P Bylo překrásně a šli jsme se projít jako za dávných časů:D Koupili jsme si dobrůtky a užívali si sluníčka!:)
A dokonce i do školy se těším.Asi jsem blázen.

A mám nový úžasný květinkovaný tenisky. Juhů . Už je mám u sebe.

Mějte se fenomenálně.

Úžasný počasí!

17. března 2012 v 11:55 | S. |  Napsal život.
Je překrásný počasí a já z toho mám ohromnou radost. Je tam tak krásně,že to doslova nabíjí energii!:)Jen škoda,že tak krásný počasí nemůžu sdílet s tím mým provokatérem♥. Už mi chybí. Nemocánek jeden ! :P Celej týden jsem promarodila. Teda skoro. V pondělí jsem ve škole byla :D A taky jsem se v pondělí prčila s věcma na úterý a mamča mě nakonec do školy nepustila,že jsem nemocná. K vzteku :P . Mám nový tenisky. Čímž přivítávám nový jaro. Jsou kytičkový a jsem z nich unešená:D. Asi jsem teniskovej maniak. Ani nevíte jak jsem byla smutná,když mi taťka všechny tenisky vyházel,že jsou rozbitý,když jsme se stěhovali. Ale já jsem je milovala rozbitý ! :D Protože všechny jsou rozbitý a prochozený v takovým stavu prostě musí skončit,když je nosím já :D Poslední týden se řešili samý složitý věci,ale já jen doufám,že už to bude brzy za námi. Strašně se těším na pondělí ! I to,že je teď hezky a v pondělí už tak být nemá mě nepřesvědčí,že se těším na pondělí !!! :) Už ať je tady.

Kam dál